Proč se dvouletá lhůta na vady nesmí nazývat zárukou

V popisech nábytku i v obchodních podmínkách českých e-shopů se dodnes objevuje věta, že kupující má na zboží dva roky záruky. Zní neškodně a čtenář v ní past nehledá. Po novele občanského zákoníku účinné od 6. ledna 2023 ale spojuje dva instituty, které vznikají z jiného důvodu, trvají jinak dlouho a v případě sporu se prokazují jinak. U nábytku, kde jedna dodávka obsahuje desítky dílů a kde se vady projevují až po několika měsících užívání, jde o rozdíl ryze praktický.

Odpověď se dá shrnout do dvou vět. Dvouletá lhůta pro uplatnění práv z vadného plnění podle § 2165 vyplývá přímo ze zákona, platí u každého spotřebitelského nákupu nového zboží a prodávající ji nemůže zkrátit ani vyloučit. Záruka za jakost podle § 2113 je naproti tomu dobrovolný závazek prodávajícího, výrobce nebo jiné osoby: existuje jen tam, kde ji někdo skutečně poskytl, a její délku i rozsah určuje ten, kdo ji poskytl. Oba režimy mohou u téhož nábytku platit vedle sebe a jeden druhý nenahrazuje.

Co se změnilo 6. ledna 2023?

Novela účinná od 6. ledna 2023 oddělila úpravu práv z vadného plnění u spotřebitelských kupních smluv od institutu záruky za jakost. Doba dvou let, ve které lze vadu vytknout, je dnes popsána v § 2165 jako lhůta pro uplatnění práv z vadného plnění. Slovo záruka zůstalo vyhrazeno dobrovolnému závazku podle § 2113 a § 2114.

Praktický dopad je jednoduchý. Uvádí-li prodejce nábytku, že poskytuje dva roky záruky, neslibuje nic nad rámec zákona, protože dvouletá lhůta by kupujícímu náležela i bez takového prohlášení. Tam, kde prodejce naopak nabízí tříletý závazek, jde o plnění navíc, které by mělo být doložitelné a mělo by mít popsaný rozsah. Bez rozlišení obou pojmů nelze poznat, která z těch dvou situací u konkrétního výrobku nastala, a nelze ani odhadnout, co se stane po uplynutí prvního roku.

Dvouletá lhůta pro uplatnění práv z vadného plnění

Ustanovení § 2165 zní: „Kupující může vytknout vadu, která se na věci projeví v době dvou let od převzetí.“ Klíčové je sloveso projeví. Lhůta neznamená příslib, že nábytek dva roky vydrží bez jediné stopy užívání, ani že prodávající po dobu dvou let hradí libovolnou opravu. Znamená, že vadu, která se v tomto období ukáže, lze vytknout a že se pak řeší v režimu práv z vadného plnění.

Rozhodující je původ vady, nikoli okamžik, kdy si jí kupující všiml. Uplatnit lze vadu, kterou zboží mělo už při převzetí, i když se projevila později. Kdo ji ve kterém období prokazuje, je samostatné téma, kterému se věnuje text o důkazním břemenu v prvním roce. Komu se vada hlásí a v jaké lhůtě ji musí prodávající vyřídit, popisuje text o průběhu reklamace krok za krokem.

U nového zboží lhůtu smluvně zkrátit nelze. Výjimku připouští § 2168 u zboží použitého: tam se strany mohou dohodnout na kratší době, nejméně však jednoleté. Na nábytek se to vztahuje u kusů prodávaných jako použité, nikoli u běžného nového zboží nabízeného se slevou. Sleva sama o sobě délku lhůty nemění.

Záruka za jakost jako dobrovolný závazek

Záruka za jakost podle § 2113 vzniká prohlášením, že zboží bude po určitou dobu způsobilé k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti. Poskytnout ji může prodávající, výrobce i jiná osoba a nikdo z nich k tomu není povinen. Právě proto se u dvou vizuálně srovnatelných kuchyňských sestav může jedna prodávat se záručním závazkem a druhá bez něj.

Pokud se údaje o délce rozcházejí, řeší to § 2114: uvádí-li prodávající, výrobce a obal různě dlouhé doby, platí ta nejdelší. Ten, kdo záruku poskytl, navíc vydá kupujícímu potvrzení o ní nejpozději při převzetí věci (§ 2174a). U nábytku dodávaného na paletě to znamená, že doklad má být součástí zásilky, nikoli něčím, co se dohledává až v okamžiku poruchy.

U Belini je dobrovolná záruka vedena jako atribut konkrétního výrobku: u prémiové řady je 3letá záruka uvedena jako součást sady, u řady Comfort jako volitelná. Obchodní podmínky k tomu dodávají: „Záruka závisí na typu zařízení a výrobce. Délka poskytované záruky na daný výrobek je uvedena v jeho popisu.“ Jedno číslo platné pro celý obchod tedy neexistuje a jediný spolehlivý postup je přečíst si popis u zvoleného zboží.

Dva režimy v přehledu

Právní stav i podmínky zveřejněné prodejci byly ověřeny v srpnu 2026 a mohou se lišit podle zvoleného produktu.

Proč na pojmenování záleží?

Záměna obou pojmů má tři důsledky a všechny jdou proti kupujícímu. Prvním je falešné očekávání: kdo považuje dvouletou lhůtu za příslib výrobce, počítá s tím, že mu bude po dva roky opraveno cokoli, včetně poškození vzniklého při vlastní montáži. Druhým je opačná chyba: kdo si přečte, že u vybrané sestavy žádný dobrovolný závazek nabízen není, může nabýt dojmu, že nemá nárok na nic, ačkoli zákonná lhůta běží nezávisle na tom.

Třetí důsledek je komunikační. Reklamační podání, které se odvolává na záruku tam, kde žádná poskytnuta nebyla, míří vedle a prodejci usnadňuje odmítnutí. Naopak podání, které se opírá o § 2165 a popisuje, v čem vada spočívá a kdy se projevila, stojí na ustanovení, jež nelze zpochybnit odkazem na to, že prodejce nic neslíbil.

Pro čtenáře z toho plyne jednoduché pravidlo. Dvouletá lhůta je výchozí stav, který platí vždy a nemusí se hledat v podmínkách. Záruka za jakost je nadstavba, kterou je třeba u konkrétního zboží ověřit, protože u části sortimentu je součástí nabídky a u části jen volitelnou položkou. Teprve když je jasné, který z obou režimů se uplatňuje, dá se odhadnout, co prodejce ve druhém roce po převzetí skutečně dluží.

Ceny a podmínky dodání pocházejí z webových stránek prodejců a byly platné v srpnu 2026.